Když už nehrajete sám
Začátky ve hře Escape from Tarkov, bych bez váhání přirovnal k Dark Souls III, kterou jsem hrál jako první ze série, a po odehraných 5 hodinách bez zabitého prvního bosse jsem měl pocit že jsem totální lama, nebo jsem se někde ucvakl při nastavování hry na super ultra hard. Stejný pocit jsem měl i první den v Tarkově. Ten bych shrnul do jedné věty. Nabrat na sebe vybavení, vybrat mapu, spawnout se a dostat headshot. To vše jsem několikrát úspěšně opakoval. Po první dni skóre přežití ku smrtím 1:19. Měl jsem vlastně jen dvě možnosti, hru prodat, protože sám hrát, minimálně ze začátku nemohu, nebo si najít spoluhráče. Na facebooku jsem nalezl stránku oficiální české komunity EfT. Nyní už mají vlastní stránky na www.tarkovcsr.com. V té době bylo na jejich komunikačním programu Discord okolo 200 přihlášených lidí, nyní již více než 4.500. Ujala se mě tam partička lidí a ukázali mi o co vlastně jde. Dá se říci, že tehdy se mi v hlavě začala rodit myšlenka na založení klanu.